Po včerejší celkem úspěšné hodině jsem se dnes vydala do šestky zase plná elánu. Nerozházelo mě ani poblikávání elektřiny, které doprovázelo rodinné vstávání i ranní provozní poradu. Po dvou půldenních výpadcích minulý týden nás asi vážně už nic nerozhází. Jak s tím mrkáním co pět minut byla spokojena technika, je ale věc jiná.
Do šestky jsem tedy vstoupila s nadšením. Zopakovali jsme si včerejší pojmy i to, jak poznáme, do které skupiny úhel podle velikosti patří. Děti si cvičně a kontrolně změřily a narýsovaly několik úhlů a rychlíci dostali do ruky jeden úhel tupý a jeden ostrý, aby je změřily a pak se zamyslely nad tím, jak z nich bez úhloměru vyrobit úhly poloviční. Seděli, dumali, s úhloměrem si pohrávali. „A co to přeložit,“ napadlo Lenku. BEZVA.
A tady začal kámen úrazu. Divíte se? Já se taky divila. A divím se pořád. Nějak jsem netušila, že přehnutí papíru na půl se zachováním vrcholu může být tak velký problém. Proběhlo několik názorných instruktáží.
„Vrchol si dejte směrem nahoru a celou dobu ho tam nechte. Ukažte si jedno rameno úhlu, druhé rameno úhlu. Ta dvě ramena musíte dostat k sobě, aby se překrývala. Vrchol máte pořád nahoře. “ Mluvím a současně ukazuji. Pak procházím. „Opravdu se ti ta ramena překrývají?“ „Kam se tobě poděl vrchol? Pročpak si vyrábíš jiný?“
Marnost nad marnost. Nakonec jsem stejně obcházela každého zvlášť. Divíme, že si děti nepřečtou psané instrukce, ale on je pro ně problém řídit se i těmi řečenými a předváděnými.
Následné kontrolní měření toho, zda nám opravdu vznikl úhel poloviční velikosti, bylo už celkem rychlé.
A pro velký úspěch si zkoušíme totéž i s ostrým úhlem. A víte co? Bylo to stejné.
Dva přehyby papíru a dvě měření = celkem 15 minut práce. UUUUF.
Takže naplánovaná práce se pak už smrskla jen na návod sestrojení osy úhlu na papíře. Navázání na to, že už znají konstrukci osy úsečky se nekonalo. Stejně tak už jsme osu nevyužili pro konstrukci úhlů 90, 45 a 135 stupňů.
A chvilka na tangram? Kdepak by se vzala. Dneska se mnou houpačka spadla z výšky a pěkně drncla.
Alespoň máme na zítra připravenou evokaci. 🙂
(A nedám jim s tím modelováním pokoj. Zítra si zapřekládáme papír znovu.)
Jak jste na tom s geometrií vy a vaši žáci?
