Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Úhly s tajenkou

„Maminko, co to tam děláš?“ ozvalo se starší dítě zachumlané do peřiny na gauči. „Rýsuji úhly,“ odpověděla jsem já. „Kaky píšu,“ odpovědělo mladší dítě sedící u stolku spolu se mnou, kreslíc tužkou do knihy omalovánek. „A můžu se jít podívat, jak to vypadá?“ pokračoval marod. Dostal svolení opustit na chvíli ležení a vydal se na průzkumnou cestu. „A co s tím budou ty tvoje děti dělat?“

Moje děti školní dnes úhly měřily – opakovaly si práci s úhloměrem. Když všichni změřili přidělené úhly na barevných kartičkách a zapsali jejich velikosti na tabuli, sedli jsme si vzadu za lavice na zem. „Tak a teď rozdělte všech devatenáct úhlů na čtyři hromádky.  Zkuste přijít na to, co mají obrázky společného. „Pojďte, tak to rozdělíme podle barvy,“ napadlo někoho. Ostatní mu ale tohle kritérium zamítli. „Hele na jednu hromádku dáme tyhle roviny,“ začal Patrik vybírat z hromady barevných kartiček obrázky, na kterých byly přímé úhly. Kartičky se přesouvaly, ruce se rychle míhaly. „Hotovo.“

„Podle čeho jste rozdělovali?“
„No, tady máme ty roviny, tady jsou ty úhly, které jsou jako hodně úzké, tady ty, co jsou trochu víc otevřené a tady ty nejvíc.“
Prošla jsem jednotlivé hromádky. „Tak, tyhle karty jste neměli dobře zařazené, podle kritéria, které jste použili. Zkuste to znovu.“ Ještě chvilka a nakonec před námi byly čtyři hromádky.

„Vezměte si teď do dvojic jednu hromádku a zaměřte se na vrcholy. Z písmen, která označují vrcholy sestavte smysluplné přídavné jméno. „Co je to rostý? Paní učitelko nám chybí P.“ „Hele tady je P.“ „Víš, co je to vrchol? To je ten bod uprostřed, to P není vrchol.“ „To nejde.“

„PRAVÝ,“ hlásí Erika od své hromádky karet. „Takže nám by mělo vyjít levý? Ale na to nemáme písmena.“ „OSTRÝ,“ ozývají se kluci. „TUPÝ.“ Poslední skupina dostala jako nápovědu počáteční písmeno. S pomocí ostatních se  i oni za chvilku hlásili. „PŘÍMÝ.“

„Tak teď se znovu podívejte na tabuli, jakou velikost  jste pro dané úhly naměřili.“
„My máme všechny úhly 90 stupňů.“ „A my 180.“
„A ostatní?“
„My to máme různě.“

Sedají k sešitům a společně se snažíme najít správnou odpověď.  Zapsáno.

A jak ověříte bez úhloměru, do které skupiny úhel zařadit? Čarujeme s trojúhelníkem.

A na závěr malé protažení. „Pomocí svých paží zkuste zobrazit úhel: Pravý, ostrý, tupý, ostrý, přímý, tupý.“ „Jéééé, mě bolí ramena.“ Tak ještě chvilku kroužíme pažemi.

mnŘíkám: „21, 67, 180, 167, 90, 126, 189. “
Slyším: „ostrý, ostrý, přímý, tupý, pravý, tupý.“ U posledního se zadrhli. Někde se ozvalo přímý. „Žádný,“ prohlásil Tomáš. A tak si ještě přidáváme termín nekonvexní.

„Můžeme si zase nalepit lístečky na tři krále?“
Usměvavý král se plní, jen jeden post-it se jménem skončil na tom nerozhodném uprostřed. „Proč?“ ptám se. „Když mně ještě někdy nejdou ty úhly změřit,“ zní odpověď.

Občas se zadaří, občas ne. A dnes ….? :)


    nikdo zatím nehodnotil

4 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Hanko, super nápad! škoda, že bereme stejnou látku asi o týden dříve :-( moje děti si to tak neužily jako ty tvoje. Díky za další skvělý nápad! papa Hanka D.

  2. avatar

    No jo, ono nám všechno trvá .. navíc jsem v posledních týdnech jezdila po školeních, takže máme hodiny trošku posunuté :) Až se zítra naučíme rýsovat osu úhlu a taky úhly některých velikostí bez použití úhloměru, pak třeba dojde taky na výrobu hodin pro prvňáčky (a nebo budoucí prvňáčky jako dárek k zápisu? :) )

  3. avatar

    Děkuji za příjemné a inspirativní čtení.

  4. avatar

    Hani, zase palec nahoru!

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.