Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Honzíkovo kytičkové hledání

„Mami a v čem budeme dneska soutěžit?“ ptalo se to větší z malých stvoření, co není normálně vůbec soutěživé. Jenže ve školce si říkali, že už je červen a brzy bude červenec a v červenci budou prázniny. A už aby byl ten červenec, protože červen je divnej měsíc a nemá ho rád. A já mu vysvětlovala, že červen ještě nějakou dobu potrvá a že to je měsíc skvělej (což si teď před koncem roku školního ve skutečnosti nemyslím), protože jednak mají svátek všechny děti, jednak bude mít svátek on, jednak pojedeme k babičce, ale hlavně nás čeká dvojí soutěžení. Zítra dětské a příští týden indiánské. Ovlivněn tedy skvělostí měsíce června a jeho soutěžemi, se teď denně ptá, v čem budeme dnes, zítra, pozítří, za týden soutěžit.
badatel
Na otázku soutěžení ale brzy zapomněl a začal si hrát. Před svačinou se dobrovolně rozhodl, že uklidí souvislou vrstvu hraček na podlaze. Ne proto, aby se dalo projít, ale aby se mohla postavit autodráha. „Hele, Honzíku, dneska je konečně venku hezky a neprší. Půjdeme na procházku, na sluníčko .. “ Nepůjde, chce autodráhu. „Honzíku,  ale asi budeme mít na procházce úkol. Bádací. Detektivní.“ To ho zaujalo. Když je úkol, to jde i autodráha stranou. „Budeme hledat kytičky jo? A budeme si na takový speciální list odškrtávat, které jsme potkali.“ Zabralo to.

Urychleně vytvářím pracovní list. Honzíkovo detektivní pátrání, píšu a diktuju si nahlas. „Ale mamiiii, to není pátrání, ale hledání. A taky není detektivní, když budeme hledat kytičky.“ Takže Honzíkovo kytičkové hledání, opravuju nadpis. Pak pár obrázků z WIKI. „Ale mamiii, to si jako vezmeme ven ten počítač?“ Tiskneme. „Ale mamiiii, to mi nepůjde psát.“ CVAK. Připevňuji papír na desku a badatel si jde vybrat pastelku na provádění záznamu. Ujišťuju ho, že přesně takový list používají děti ve škole.

Jdeme ven a vypadá strašně důležitě. To ještě menší stvoření je taky důležité, protože mi zabavilo náhradní tužku. Důležitá přestala být v okamžiku, kdy tu tužku někde upustila. Ale třeba ji najde nějaký zvědavec a zaujme ho nápis Metodický portál rvp na bílém laku. :)

Nutno podotknout, že kupředu jsme se pohybovali jen hodně zvolna. Honzík vzal svou výzkumnou práci hodně vážně, zkoumal, co už má, prohlížel trávníky a hledal. U školy jsme potkali školkovou ředitelku a byli jsme pochváleni za domácí studium. Školkáčci totiž nedávno přešli od kytiček k broučkům. Ale i na to jsme připraveni, díky vybavení od tety družinové.

„Mamííí, mně už bolí nohy, ale pořád nemáme konvalinku a zvonek.“ Konvalinky odkvetly, objevili jsme nakonec jen listy. A zvonky u nás ještě nekvetou. Doma  ho Honzík  za trest dal do červeného kolečka. Prý si na něj příště posvítíme.

„Mamiiii, co budeme zkoumat zítra?“

Zítra, Honzíku, půjdeme soutěžit. :)


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.