Osmička devítka, devítka osmička, matika informatika, informatika matika. A tak pořád dokola.
ALE!
V posledních dnech se mi povedlo tenhle stereotyp předchozích školních let lehce (opravdu jen lehce) nabourat. A vážně jsem si to užívala.
V předvelikonočním týdnu jsem se na hodinu zastavila v naší spojené druhé a třetí třídě. S matematikou a interaktivní tabulí. Domácí příprava byla dlouhá, protože jsem pátrala po vhodných aplikacích použitelných pro obě dvě třídy. Hledala jsem, hledala, zdroje Pavlíny Hublové i jiné jsem prošmejdila a našla, co jsem potřebovala. Pro druháky jeden pracovní list na dobu, kdy budou u tabule třeťáci, pro třeťáky podobný, aby se mi nenudili, když si budeme hrát s druháky.
UF. Všechno bylo nakonec trochu jinak.
1) Ač jsem věděla, že některé aplikace si rozumí jen s IE, nějak mi nedocvaklo, že na příslušném počítači jsem dotyčný prohlížeč vyřadila z provozu. (Mozilla je Mozilla). Takže rychlá improvizace.
2) Nemám vůbec odhad. Časový. Pracovní list, jako by nebyl. Písemné počítání, to byl vážně fofr.
Zvládli jsme. Potvrdila jsem si ale jednu věc, kterou o sobě vím od doby, kdy jsem učila ve čtvrté a páté třídě. Klaním se před kolegyněmi z 1. stupně. Na „malé“ děti jsem hodně netrpělivá.
Dnes jsem si spolu se šesťáky zaletěla do starověké Sparty. Obhlídli jsme rozvaliny chrámů a divadla prostřednictvím Google Earth, probrali jsme nelehký život otroků, podumali nad tím, jak by se nám líbilo trávit dětství ve Spartě, prozkoumali jsme výzbroj spartské armády a vojenskou taktiku, zabrousili jsme do Thermopyl. Už víme, proč se nesměli vojáci vrátit bez štítu a co je to lakonická odpověď. Nad zabijačkovou polévkou si možná někdy vzpomeneme na spartskou kuchyni. Hodně mě svými znalostmi překvapili kluci. A já zjistila, že mi hodiny tohodle dějepisu strašně chybí.
Tak kam si zaletím příště? Co třeba zeměpis? 🙂
