Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Obruče a tyče ..?

„Vezměte si jen něco na psaní,“ oznámila jsem osmákům. Čapli penály. „Jdeme do interaktivky?“ „Aha nejdeme.“ Sešli jsme ze schodů a zamířili do tělocvičny. „A co tady jako budeme dělat?“ „V první řadě si sedněte a v druhé řadě jděte jeden hlídkovat na roh, někam se nám zaběhly holky.“ A tak se kluci usadili a jeden šel dělat semafor. Když se holky našly, mohli jsme konečně zahájit hodinu.

„Zkuste si vybrat z té hromady věcí a pomocí vašich těl vytyčte dvě, co nejpřesnější, kružnice.“ Rozhlédli se po tělocvičně, okoukli hromadu dřevěných tyčí a gymnastických obručí. Pak prozkoumali podlahu. „A lajnování tělocvičny pro tuto chvíli vynechte,“ rychle dodávám, protože v tu chvíli některým evidentně blesklo hlavou, že by se čáry na podlaze taky daly využít.

Jedna skupina se zkouší propojovat obručemi. Druhá objevila na hromadě švihadla a tak se je snaží stočit do kružnice. Moc to nejde. Když už se kružnice tváří trochu kružnicově, odebírám všechny pomůcky a pro celou třídu nechávám jen jedno švihadlo. „Tak a teď ten samý úkol, ale použít můžete jen tohle.“ Zkouší ho natahovat a tvrdí, že je to průměr. Zkouší smlouvat, že chtějí ještě jedno, aby udělali kříž. Pak jednomu z nich v hlavě zachrastí a cinkne. „Poloměr! Pojďte to tady někdo chytit.“ A zatímco Někdo drží, Jeden obchází kolem dokola a ukazuje, kam si má kdo stoupnout.“ BEZVA, přišli na to.

Když už je z nás taková pěkná kružnice, pouštíme se do aktivity „Kruh důvěry“. Parkety kloužou, ruce povolují. Jedna, dvě, tři, čtyři, pět a zase zpátky. Ještě jednou opačně. A ještě jednou s plynulým přechodem. Zvládli jsme, přežili jsme.

Nastává čas pro tužky, papíry, hlavy, obruče a tyče. Rozdělení do skupin neproběhlo hladce, příště budou mít po žížalkách a budou se rozlosovávat (aneb nezapomenout na losovací kartičky). Na podlaze tělocvičny modelují různé vzájemné polohy dvou kružnic a kružnice a přímky. Zakreslují. Hledají. „Je tohle stejné, jako tohle?“ A taky blbnou. Obruče hezky lítají. Obruče se hezky koulí. Co hokej s obručí a tyčí? Koulím očima. Zesiluju hlasivky. Několikrát. Pořád ti samí. ACH JO.

Kontrolujeme a doplňujeme možná řešení. Opakujeme, že přímka je nekonečná. Hledáme společné body.

A závěr? Ještě pořád jsou tu obruče, co se rády hýbají. A tak končíme hodinu závodem pohyblivých kružnic. Nerozhodně – 1 : 1. :)

V pátek utřídíme, zapíšeme, pojmenujeme, matematicky vyjádříme. A pak si třeba rozkrájíme dort. To víte – sečny. :)


    nikdo zatím nehodnotil

2 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Jááááá chci zpátky do osmé třííííídy! Tedy k Vám do osmé třídy.
    Ach jo, marně vzpomínám, kdy někoho napadlo učit nás něco hrou...

  2. avatar

    Dobrý den Hanko, tak jsem se nechala inspirovat vaším článkem a zkusila jsem před začátkem výuky o kružnici a kruhu v osmičce jiné prostředí než třídu. A protože mám dvě třídy, tak jedna (prospěchově slabší) vymyslela, pracovala a zlobila a druhá (prospěchově silnější) zlobila, nevěděla, nemyslela a s nápovědou nakonec řekla, co jsem chtěla slyšet. Ale i tak jsem si byla ráda, za váš nápad, a budu s nimi zkoušet dál, aby více přemýšleli, než se učili nazpaměť. Ale bude to boj :-) Díky za nápady a těším se na další. :-) Hanka D.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.