Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Před dvanácti lety

Píše se rok 1997 a za mnou jsou úspěšné státnice, obhajoba diplomky a promoce. Kam se mnou, vrtá mi hlavou. Škola v místě bydliště nepřichází v úvahu. Jednak zvláštní pocit, potkat své bývalé učitele jako kolegy a druhak, a to je ještě divnější, mít za kolegy oba své rodiče. Tak tudy cesta nevede

Naštěstí v nedaleké vsi hledají učitelku matematiky. 5 km? Co to je dneska za dojezdovou vzdálenost. Tak tedy hurá na výlet a okouknout, co se dá.

„Vás tu zrovna potřebujeme,“ zajásal ředitel. „A co kromě matematiky jste schopná učit?“ dodal. Zeměpis? Dějepis? Přírodopis? Přemýšlím, kdo z nás dvou se zvláznil. Nakonec kývnu, že k matice a dílnám jsem snad schopná zvládnout i dějepis a zeměpis. Přírodopis? Ten fakt ne. Plácneme si. Je půlka července a v srpnu nastupuju.

Srpnový nástupní týden je jedno velké překvapení. Matematika v pětce a sedmičce, dílny na celém druhém stupni. Bezva. Zeměpis šest a sedm, dějepis šest. OK, na tom jsme se dohodli. Ale co k sakru v mém úvazku dělá přirodopis v šestce a sedmičce? Šup do vody a plav.


Plavala jsem, co jiného mi zbývalo. Proplavala jsem inspekcí, která prolítla školou hned v říjnu toho mého prvního roku, pobíháním po loukách a parcích s klíčem pro určování rostlin, proplavala jsem i vším, co přinesly následující roky. Nejen -pisy jsem musela zdolávat. Proplula jsem výtvarkou, přírodovědou, občankou, i dlouhodobým suplováním češtiny a fyziky za nemocné kolegy.

Po několika letech odešel ředitel do důchodu a nová ředitelka mě posadila naproti sobě. V úvazku zástupce je prostor tak akorát na dvě matematiky a nějakou informatiku. Ve skříni šanony s pracovními listy pro ty „jiné předměty“ a na stole kopce administrativy a výkazů. Dneska se mi po těch „jiných“ předmětech stýská. Jsem ráda, že jsem tím prošla. Ono to na tak malé škole ani jinak nejde, ale to vědí všichni, kdo učili ve škole na vesnici.

„Zůstaň doma, jsi na mateřské,“ říkal manžel, když jsem nejprve s Honzíkem a teď s Kačkou odcházela do té velké budovy, na kterou vidíme z okna. Jsem na mateřské a také jsem dvanáctý rok po škole. Nedá mi to, víte?


    nikdo zatím nehodnotil

4 komentáře k příspěvku

  1. avatar


    Vítám novou blogerku:-) Váš text mi pripomněl, jak jsem dva měsíce
    nově ve funkci zástupce na ZŠ zažil milou návštěvu ČŠI. Prostě
    fičák:-)


  2. avatar


    jo jo .. pan inspektor byl zeměpisář-příropisec .. velkou radost jsem
    z něj měla :)


  3. avatar


    Také já vás srdečně pozdravuji a vyjadřuji radost z vašeho
    rozhodnutí, psát svůj blog na tomto místě. Čekám na takovou příjemnou
    konkurenci od září, kdy jsem začal blog „Děda Vševěda“ psát. Byl to
    dokonce jeden z mých cílů, který jsem si tenkrát na začátku psaní dal.
    Věřím, že vaše rozhodnutí inspiruje další čtenáře k k podobné
    aktivitě. Ač se osobně neznáme, při čtení vašich vzpomínek mne napadlo
    několik zajímavých vzájemných souvislostí. Tak jako vy sledujete život
    školy s mírným odstupem vzniklým mateřskou dovolenou, můj odstup je
    z opačné pozice. Mého odchodu do důchodu. Rozdíl je v tom, že vy jste
    stále ještě na začátku své profesní dráhy, já jsem za jejím koncem.
    Také já jsem šel ve 30ti létech do vedoucí funkce na škole a tak jako vám
    i mě vadilo, že jsem musel omezit svoji přímou pedagogickou práci
    s dětmi a vyměnit ji za nepříjemné úřadování. A konečně…, i já
    jsem měl v říjnu na začátku své pedagogické dráhy inspekci. Ale
    tenkrát mi moc pomohla. To se pak opakovalo i při mých přesunech ze školy
    na školu. Nějak jsem inspektory přitahoval. Ale pochaly na jejich adresu se,
    bohužel, z mojí strany už neopakovaly… Těším se na vaše příspěvk,
    myslím že si budeme mít o čem vyprávět. A těším se, že k nám na
    tomto blogu časem ještě někdo přidá.


  4. avatar

    :) musím se usmát nad tím mým odstupem daným mateřskou
    dovolenou :)

    na zažátku nástupního týdne jsem porodila (.. a rozpáral vlkovi
    břicho, ze kterého vyskočila Karkulka :) ), mezi pokusy s kojením jsem
    s notebookem na kolenou sestavovala rozvrh (aSc díky za kvalitní software) a
    prvního září jsem poslouchala před školou projev naší řídi :) Za
    zahajovací výkazy a odeslání dat do Matriky jsme dokonce konečně byli
    pochváleni (byli jsme PRVNÍ a dlouho jediní :) ) .. s rozvrhem čaruju už
    po několikáté (pomalu to vypadá, že o zvyšování populace ve vsi se
    starají jen učitelky), urychlené objednávání nábytku před koncem
    kalendářního roku už mám taky v malíku (jsem expert na utrácení :) ),
    inventarizace, to je pořád oříšek (člověk pořád hledá optimální
    systém), jednání kolem rozpočtu na radnici jsme zvládli s prťavkou
    v náručí, a školní web, to je práce soustavná a nekončící. Teď nás
    čeká zasloužený týden relativního klidu, pak dohled nad zasíťováním
    hlavní budovy, opravy inventárních seznamů.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.