S Johnem do světa

Osmáci rozhodně nejsou bezproblémová třída. Puberta s nimi lomcuje, div nám nově obložení ze školy nepadá, na chichotání mladých dam, aby člověk nosil sluchátka nebo špunty do uší a ani to není jeden nadaný vedle druhého. Přesto tam chodím ráda. Ač už jsou v osmičce, ještě z nich nestihlo vyprchat nadšení z hledání, z objevování, z pokusů.

Tenhle týden jsme společně putovali po světě s Johnem Cleverem (to je pseudonym 🙂 ). Dneska seděli na konci hodiny nad svými portfólii a zandavali si pracovní listy. „Teda paní učitelko, vy už jste nám toho dala. Kolik budeme mít pracovních listů za rok?“ ptal se Míra. Těžká otázka. Vím, co bude  v příštích hodinách, ale co mě napadne dál? „Tohle bylo stejně nejlepší,“ ukázal list plný puntíků, který Johna i nás zavedl do Gízy. „Jak jsme tam hledali ty čtvercový čísla.“ Poměrně krátká oznamovací věta. Potěšila.

A budu doufat, že se příští týden objeví zase něco nejlepšího, že najdeme správné řešení  hlavolamu, zasadíme alespoň devatenáct Pythagorových stromů a že odhalíme tajemství čtverce nad přeponou (teda .. tady už nám chybí jen malililinkatý kousek).