Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Zápisově

Tak už to nastalo i nám. Když jsem ve čtvrtek koukala na svého šestileťáka, tekla mi z oka jedna slza za druhou. „Proč brečíš, mami?“ ptal se. A já musela přiznat že proto, že je strašně velký a z miminka je dávno pořádný kluk. „Nebreč, roustou přece všichni,“ odpověděl mi na moji prosbu, jestli by přece jen nemohl zůstat malým školkáčem. A protože měl pravdu, vyrazil v pátek v doprovodu s tatínkem a mladší sestřičkou k zápisu.

Ráno nemohl dospat, takže budík zase nedostal šanci. Vynutil si odchod ze školky po obědě, protože přece jde k zápisu. A nakonec dorazil až před čtvrtou hodinou, protože jsem domů poslala varování, že máme plno.

A měli jsme plno. Dávno před druhou hodinou se začala chodba zaplňovat a zhruba do půl čtvrté na ní stále někdo čekal. Kolegyně národkářky měly plné ruce práce a v našich administrativních řadách to nebylo o moc lepší. V rámci zjednodušení zápisu jsme ještě vydávali formulář s číslem, pod kterým najdou rodiče na webu školy (a na dalším přístupném místě) informaci, zda jsme jejich dítě do školy přijali, či nikoliv. Mimochodem, my jsme opravdu rádi, za každé dítko, takže to, že bychom dítě nepřijali je sci-fi. Tenhle papír a následný seznam, tak považujeme v našich podmínkách venkovské školy za hodně zbytečný.

Konečně přišla řada i na Honzíka. Netrpělivě přešlapoval za dveřmi a čekal až Filípek dokreslí svou postavičku a dozví se ortel. Pak už jen počítal (a divil se proč je počítadlo tak krátké), poznal písmenka (celou abecedu), vyprávěl pohádky a vysvětloval paní učitelce, že má vlastní pilku, kteru nám musel půjčovat při podzimních pracech na zahrádce.

A byl přijat.

„Mami, ale Filípek říkal, že ve škole je nuda. Prý si tam vůbec nemůžeš hrát.“ A tak jsme večer po zápisu probírali, co je tedy vlastně v té škole čeká.

A dnes při cestě ze školy: „Mami, dneska Filípek zase říkal, že si ve škole nemůžeme hrát. Tak jsem mu povídal, co všechno tam budeme dělat a že se taky budeme učit pracovat s počítačem a že taková práce je taky vlastně hra. Povídal, že je to teda hustý a že už se do školy teda taky těší. A mami, já bych se chtěl už připravovat do té školy. Jako tužky, ořezávátko, nůžky, lepidlo …“

Takže to máme pro letošní rok za sebou. Jen mistr optimálních tabulek by z našeho počtu zapsaných a odkladových dětí radost neměl. Na druhou stranu .. on nám taky radost nedělá.


    hodnotilo 6 uživatelů

2 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Zápis je vždycky taková malá velká událost - nejen pro samotného žáčka a jeho rodiče, ale i pro celou školu. Poslední dva roky, co jsem učila, jsme kzápisu přizvali i žáky nejstarších ročníků - bylo to příjemné oživení a pomoc právě s organizací.

  2. avatar

    Náší školu čeká zápis zítra. Minulý rok jsem byla u matematických představ a letos mě čeká nějaký sport :) Sama ještě děti nemám a tak mi ty budoucí školáci přišli naprosto úžasní, ale tak děsně malý! Každý kdo přišel byl originál. Byla to velmi zajímavá zkušenost.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.